Vplyv filtračných médií na zníženie org. odpadu

jarden
administrator

Podobné články

4 Komentáre

  • Maq
    Maq , 7. februára 2022 @ 12:28

    Přečetl jsem si s náramným zájmem tento článek, jsou v něm zajímavé postřehy. A nemám vůbec námitek proti tomu, že oponuje mému zjištění, že biologická filtrace ve filtru je “zbytečná”. To jsou všechno otevřené otázky.
    Myslím si ale, že se přeceňuje význam faktoru “osídlovací plocha” vzhledem k ostatním faktorům. Ono totiž není vždy snadné si představit, jak to v mikrosvětě vypadá. Takže pokud organický odpad tvoří částice (tzn. je nerozpuštěný), tyto částice jsou z valné části mnohem větší, než bakterie. A tedy heterotrofní bakterie se usazují na těch částicích, ne naopak! Osídlovací plochou je v takovém případě samotný organický odpad. Ten buď uvízne v substrátu, anebo ve filtru, např. v akvacitu. Tam nebo tam, bakterie se ho tam najdou.
    Pokud by se bakterie usídlily o zlomek milimetru vedle, na nějaká “osídlovací ploše”, tak už na danou částici organického odpadu nedosáhnou. Tam budou odkázány na dvě další frakce org. odpadu. Jednak na rozpuštěné organické látky, a jednak na vločky, které jsou s velikostí bakterií srovnatelné.
    V tom posledním případě mám velké pochybnosti. Totiž, biofilmy jsou propustné, ale pouze pro difuzní pohyb molekul. Tzn. pro to, co je ve vodě rozpuštěné. Nesetkal jsem se nikde v literatuře s údajem, že by biofilmy propouštěly “kusy” něčeho. A tak se spíše domnívám, že v případě těch mikroskopických vloček organického odpadu nakonec platí totéž, co o těch větších – totiž že bakterie se shlukují NA NICH, i když se vznášejí ve volné vodě, a to celé obalí biofilmem.
    Že by biofilmy byly “lepkavé”? No, možné to asi je, ale řekl bych, že není v zájmu bakterií aby na jejich biofilmech něco přilnulo nebo adsorbovalo. Snižovalo by to jejich funkčnost. Biofilm je taková “jurta”, která má ve stěnách otvory přesně stanovené velikosti – umožňují difuzní pohyb rozpuštěných molekul dovnitř a ven, ale nemají dovolit vstup např. protistů (nálevníků). Když se na stěnách jurty nalepí zvenku bahno, bakteriím uvnitř to k ničemu není (sežrat to nemohou), nanejvýš to uzavře otvory v jurtě, a to je špatně.
    Proto si myslím, že je v zájmu bakterií, aby jejich biofilmy měly takové vlastnosti, které jakékoli “přilepování” nepodporují.
    Docházím k domněnce, že osídlovací plochu potřebují jenom ty bakterie, které čekají na látky rozpuštěné ve vodě. Na takových nemohou vytvořit vločky; musí se někde usadit a čekat, až k nim molekuly připlavou a proniknou biofilmem.
    To je případ např. nitrifikačních bakterií. Žijí téměř jenom z rozpuštěných (v jejich případě anorganických) látek – CO2 nebo HCO3-, O2, NH3 nebo NO2-.
    Rozpuštěné organické látky jsou právě to, s čím hodně pomůže aktivní uhlí nebo Purigen. Pokud by účinkovaly ideálně, tzn. stoprocentně, tak by došlo k tomu, že by usedlé heterotrofní bakterie umíraly hlady např. usazené na sklech akvária a na listech rostlin. A to je velmi důležité, protože aby se někde usadily přisedlé řasy, MUSÍ tam napřed být bakteriální biofilm. (Řasy nemají kořeny.)
    No, je jasné, že aktivní uhlí nemůže zachytit rozpuštěné organické látky stoprocentně, protože v akváriu neustále vznikají nové. Takže je to nikdy nekončící válka – snižujeme, snižujeme, ale nuly nikdy nedosáhneme.
    =
    Věnoval jsem se především osídlovací ploše. Teď obecněji k filtraci a k filtrům.
    Ony se ty bakterie chovají dost záhadně. Člověk by si myslel, že je jich vždycky právě tolik, kolik mají žrádla. Ale to je asi omyl. Ony vyžadují nějaké podmínky, a my jsme při vytváření těch podmínek skoro slepí. Máme vlastně jen jednu jistotu, totiž že “kyslík je správně”. Ale i v tomto případě zbývají nejistoty: dostaneme dost kyslíku vždycky zrovna tam, kde ho potřebujeme? A co rychlost proudění? Teplota? Obsah toxických látek? A kterých?
    Z těchto důvodů neupírám filtrům jednu pozitivní funkci: Je to ALTERNATIVA. Vysvětlím. Bakterie jsou v akváriu, a hledají místo, kde jim bude dobře. My tomu příliš málo rozumíme a neumíme takové místo záměrně vytvořit. A ejhle, stane se, že zrovna ve filtru – a záměrně neříkám v jakém, s jakými médii apod. – některé z těch bakterií najdou to hledané optimální prostředí.
    Proto myslím platí, že dno (substrát) by v zásadě mělo stačit (tak jako v přírodě), ale v mnohých případech to asi bude jinak. A to jsou ty případy, kdy akvarista vytáhne a vyčistí filtr a následuje nějaká katastrofa. Odtud, myslím, pramení ten zvyk sahat na filtr co nejméně často.
    =
    Ještě jsem si všiml jedné věci. Z Tvých formulací to někdy vypadá, že organické látky jsou jediným a pouhým spouštěčem řas v akváriu. S tímhle bych byl opatrný.
    Ano, je správné zdůrazňovat roli organického znečištění, protože většina akvaristů stále uvažuje v kategoriích “nadbytku živin”, amoniaku a podobně.
    Organické znečištění je hlavní – ale ne jediný – faktor vyžadující pozornost.

  • Jarden Sk
    Jarden Sk , 8. februára 2022 @ 6:51

    Baktérie sú v biofilme v bezpečí a preto sa ich vo vode nenachádza mnoho/max. tie čo putujú alebo sú vypudené z biofilmu pri premnožení a preto je tvoja teória s odpadom plávajúcim a obaleným baktériami nedostatočná si myslím, pretože takto sa na odpade vytvorí opäť biofilm a baktérie rastú zase v ňom a prilnú /prilepia/ sa k povrchom a preto ich je opäť vo vode málo a to sa opakuje až kým nenastanú významné zmeny v akváriu a tieto procesy začnú mať problém-takto to chápem ja. Biofilm stárne tým, že sa vrství tzn., že sa na ňom tvoria nové vrstvy aj s novým odpadom a do nižších vrstiev sa dostáva tak menej kyslíku a živín a je docela možné, že sa pri prestárnutí tá zvrchná funkčná časť oddelí.
    To čo píšeš o organickom odpade-súhlasím, nie je jediný spúšťač, sú to aj živiny/prebytok aj nedostatok/, avšak tie opäť vytvárajú nerovnováhu systému a spúšťajú produkciu org.odpadu/ možno sú to signálne látky rastlín z nedostatku niečoho, ktoré riasy dokážu čítať/ a tak sme zase na začiatku -pri odpade.

  • Maq
    Maq , 8. februára 2022 @ 13:53

    “Biofilm stárne tým, že sa vrství tzn., že sa na ňom tvoria nové vrstvy aj s novým odpadom a do nižších vrstiev sa dostáva tak menej kyslíku a živín a je docela možné, že sa pri prestárnutí tá zvrchná funkčná časť oddelí.”
    Ano, takto to normálně funguje. Biofilm není nikdy “hotový”. Bakterie jej neustále budují, neustále je různými vlivy poškozován, ano, i to oddělení svrchní části se normálně stává.
    =
    “a preto je tvoja teória s odpadom plávajúcim a obaleným baktériami nedostatočná si myslím, pretože takto sa na odpade vytvorí opäť biofilm a baktérie rastú zase v ňom a prilnú /prilepia/ sa k povrchom a preto ich je opäť vo vode málo”
    Tak především – není to nějaká moje “teorie”. Říká se tomu “aktivované kaly” a funguje tak první stupeň všech čističek.
    Čirost vody pak závisí na tom, KOLIK je ve vodě rozptýlených takových mikroskopických kousků, na nichž se bakterie usazují. Jsi zkušený akvarista, a tedy jistě ze zkušenosti víš, že “čirá” a “čirá” voda může být náramný rozdíl!
    =
    Existují i bakterie “motilní”, které biofilmy vůbec nevytvářejí a plavou ve vodním sloupci. Ty se živí rozpuštěnými organickými látkami. A je to potrava “filtrujících” organismů, nejčastěji protistů (nálevníků).
    To jsou bílé zákaly po založení akvária. Akvaristé jaksi úporně rozlišují zákaly bakteriální a z nálevníků, ale on to vcelku žádný rozdíl není. Jakmile se namnoží motilní bakterie, tak se namnoží i protisté, kteří je žerou.

    • Jarden Sk
      Jarden Sk , 8. februára 2022 @ 17:28

      Áno viem o putujúcich baktériách a súhlasím s tebou, ale vytvoriť mikrokal v akváriu nie je také jednoduché a stáva sa to najme pri údržbe, ale darí sa mi to aj pri pridávaní bakteriálneho preparátu, ktorý si už pestujem sám. Putujúce kmene baktérií však neviem množiť a izolovať, tak používam zmes čo sa mi v akva množí a aj systém mojej filtrácie je založený na dekompozičných kmeňoch, pretože sú rýchle a tvoria polymérnu matricu. Takže to čo prebieha v ČOV-ke neviem v akváriu nasimulovať.

Pridaj komentár